Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pythagoras

     Něco mi říká, že Pythagoras byl jedním z největších představitelů matematiky, filozofie a astronomie. Pojďme si ho ale přiblížit trochu víc. Nahlédneme do soukromého a učitelského života, ale i do života plného čísel, vzorců a výpočtů. Nahlédneme také do jeho myšlení a díla.
    Pythagoras byl synem kupce nebo rytce prstenů Mésarchora. Během svého mládí cestoval po Egyptě a Babylonii kde poznal mnoho náboženských myšlenek. Kolem roku 530 př. n. l. založil v dnešním Crotone filozofickou školu. Na své žáky byl velmi přísný, možná také proto si získal značný veřejný vliv. Pythagorova škola se nejspíše podobala klášterům se společným životem a bohoslužbou, zvláštní péče o čistotu, žili však normální život jako tehdejší lidé. Svými žáky byl nazýván sofos – mudrc nebo moudrý, řekl jim, ať ho raději nazývají milovník moudrosti. Podle všeho Pythagoras učil po dvou hlavních stránkách - náboženské učení, praxi, zájem o čísla, ale hlavně o mystiku čísel. Pro Pythagora bylo také důležité učené o poměru duše a těla -duše, která je nesmrtelná a po smrti přechází do jiných tvorů, je v těle vězněna jako v hrobě. Někteří srovnávají Pythagora se šamany, jiní v něm zase vidí učence.
   Nejvýznamnějším Pythagorvým vynálezem je "Pythagorova věta" - Pomocí této věty můžeme dokázat, že součet čtverců nad odvěsnami pravoúhlého trojúhelníka je roven čtverci nad přeponou. U čísel měl svoji teorii. Číslo 10 bylo považováno za obzvláště významné. Pythagoras také přiřadil “příležitost” k číslu 7, “spravedlnost” k číslu 4, “manželství” k číslu 5, “mužnost” k lichým číslům a “ženskost” k číslům sudým